Indisponovaná romance

29. března 2016 v 17:35 | Madame Luc |  Poezie


Tápám, ve tmě tápám,
Tebe nevidím -
Bezcílně pátrám,
Už se nedivím -

Svět je jen černou tuší,
Hladíš mou líc -
Srdce prudce buší,
Miluj mě, zlato, víc -

Zas přichází sen,
S tvou tváří pod víčky spím -
Když pak začne den,
Už tě nespatřím -
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sabča Sabča | Web | 29. března 2016 v 18:19 | Reagovat

super blog, zvu tě i na svůj

2 Madame Luc Madame Luc | Web | 29. března 2016 v 18:44 | Reagovat

[1]: Děkuji :)

3 ČAPILO ČAPILO | Web | 29. března 2016 v 19:33 | Reagovat

No to je něco. Umět taky takhle básnit... na to bych možná i sbalil nějakou holku. I když spíš ne jsem hnusný jako blitka na záchodovém prkénku a ani ta nejlepší básnička by to nevyrovnala.

4 Madame Luc Madame Luc | Web | 29. března 2016 v 19:40 | Reagovat

[3]: Snad je v tom pesimismu alespoň troška nadsázky :D

5 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 29. března 2016 v 22:13 | Reagovat

To je tak krásně smutný.. prostě, tvoje básně :3 Neskutečný.. napsat mi někdo takovou báseň, zbožňuju ho do konce života :D :)

6 Madame Luc Madame Luc | Web | 30. března 2016 v 11:18 | Reagovat

[5]: Děkuji! :D Třeba se ti poštěstí.

7 Kačíí Kačíí | Web | 31. března 2016 v 13:12 | Reagovat

pěkná basnicka:)
hrozne mi me pripomela, vazne moc povedena.

8 Madame Luc Madame Luc | Web | 31. března 2016 v 19:10 | Reagovat

[7]: Děkuji mockrát! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama