Denní můry a noční motýli

12. června 2016 v 16:31 | Madame Luc |  Psaní
Bonjour,

Tančím na parketu a pode mnou jsou rozesetý špičatý hřeby. Trhám si kůži, štípu kosti a bolestí si prokousávám rozpraskanej ret. V komatózní stavu mě ovíjí duch tvýho doteku. Držím se i přesto, že jsi dávno pryč. Je to ještě láska nebo už nenávist? Nenávidím se za to, že se s tím nedokážu smířit a pořád to řeším. Je to trapný a otravný. Stejně jako já.

Jak jsem už zmiňoval, sny mě neuvěřitelně ovlivňujou. Mám jenom dva druhy snění. Noční můry anebo sny, který mě nechaj absolutně rozostřenýho, jako zrnitej obraz na starý černobílý televizi. Vybavuji si jeden ze snů, kterej mě pronásledoval skoro tejden. Bojoval jsem proti tomu, abych spal. Nešlo to.

Vždycky se mi podařilo otevřít oči a stál jsem v tmě, někde v podlouhlý chodbě. Všude okolo byly dveře a ze škvírek pod nima vycházela pára a zvláštní červený světlo. Bylo to jako nějakej špatnej hororovej film. Já byl v hlavní roli, samozřejmě.

Když se mi podařilo projít část chodby, moje schopnost se pohybovat najednou zmizela. Kompletní paralýza. Najednou slyším cvaknutí dveří přede mnou. Otevřou se a vyjde z nich chlap s hlavou havrana. Přijde ke mně a obříma korálkovejma očima se mi zadívá do obličeje a jenom zírá. Pak jsem se obvykle probudil, kompletně vystrašenej. Ty pocity, který ve vás sny vyvolaj, jsou kolikrát fakt brutální, ještě když všechno prožíváte extrémně.

Dnes mi jeden ze snů zase vrátil tu bolest, kterou jsem se snažil ventilovat. Zdálo se mi, že to všechno plyne, mizí někde v dálce za mnou. Omyl. Další zasranej přešlap a nenapravitělná bláhovost.

Zlato, miluju ten pocit, kterej pomaloučku resuscitoval moje srdce. Okusím to ještě někdy? Cítím se sjetej, jenom pomyslím na to, cos ve mně vyvolal. Zbořil jsem všechny zdi, jenom proto, abych ti dovolil vejít. Toužim, aby se moje zbloudilý myšlenky proměnily v čínskej plast, kterej se rozteče na slunci, abych mohl všemu předat jinou konzistenci. Pravděpodobně jsi neměl dostatek prostoru, i když nás vnitřně dělí tisíc kilometrů. Je čas cvaknout vypínačem, vyhodit pojistky a prožít totální blackout.

Proklínám tebe. Proklínám sebe.

Otevírám oči a fluorescentní odraz tvejch duhovek do mě vypaluje cejch. Nasvítil pravdu, která přede mnou leží jako na talíři. Beru vidličku a snažím se ty hořky sousta spolknout, ale nejde to. V krku se mi něco vzpříčí, zabořim hlavu do polštáře, ale slzy nepřijdou. Už došly. Stejně jako známky na dopisy, který imaginárně odesílám do tvojí schránky.

Jaký jsou následky, když přetížíš pravdu? Všechno se potom zastaví a ty nahlídneš do sebe. Manipulace, očekávání a učení se zapomenout. Odříznu tě jako parazita, ale stejně se vrátíš zpátky. Zavřu ti vrátka, tak přijdeš ve snech. Nebudu spát, tak se objevíš v písničkách. Budu ležet v tichu, ale uslyším tvůj hlas. Materiálně tě vymažu, ale stejně budeš někde uvnitř mě.

Jak se prsty rozřezávají o napnutý struny, cítím, že je to moje cítění docela trestuhodný. Podzim mi podrazil nohy, Zima mi všechno vzala a Jaro toužilo po krvi. Co si na mě chystá léto?

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Článek se mi...

Líbí
Nelíbí

Komentáře

1 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 12. června 2016 v 17:06 | Reagovat

Přesto, že nevím, co všechno si na tebe léto nachystá, jedním jsem si naprosto jistá! <3
Opět dokonalý článek, kdybys to někdy vydal knižně, stane se to mou biblí! <3

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 12. června 2016 v 18:49 | Reagovat

Táhneme si z naší pohnutý historie tolik nevyvinutých embryí, který maj pořád tendenci inklinovat k našemu tělu - a to i v případě, že jsou dávno po smrti.
Vzkřísíme jejich srdce, nevědomky, protože nám přece jen chybí, tak jako my jim.
Doufejme, že letošní léto zmírní na brutalitě...

3 Anett Anett | E-mail | Web | 12. června 2016 v 20:45 | Reagovat

Páni. Tento článek má opravdu něco do sebe. Je to jako píseň nebo ukázka k filmu a přesto člověk ví, o co jde....
Asi jsem se zamilovala do tvejch vyjadřovacích schopností. :-D

4 lennyspis lennyspis | Web | 12. června 2016 v 22:45 | Reagovat

Už ze začátku mě napadlo, že by text mohl být námětem na nějakou píseň-temnou baladu... Mám o čem přemýšlet, díky

5 Madame Luc Madame Luc | Web | 13. června 2016 v 8:33 | Reagovat

[1]: Mockrát děkuji. Knižní vydání těchhle emocionálně nevyrovnaných slátanin asi nehrozí :D Nemám autorskou hodnotu.¨

[2]: Občas si připadám jak těhotná ženská se splašenejma hormonama. Nevím, jestli se s těmahle embryama dá zajít na potrat, ale pravděpodobně by to bylo fajn.

[3]: Děkuji! Moje vyjadřovací schopnosti jsou zmatené, ale jsem rád, že se ti líbí.

[4]: Já děkuju!

6 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 13. června 2016 v 9:09 | Reagovat

[5]: Tvá umělecká hodnota je neuvěřitelná  <3

7 Luc Luc | Web | 13. června 2016 v 12:36 | Reagovat

Tvý sny mi připomínají ty mé. Všechny jsou tak uvěřitelné až občas nechci usnout. (většinou mě pohřbívají za živa a já se nemůžu vyhrabat ven, křičet..nic)

Snad se v létě aspoň něco zlepší. Moc bych ti to přála.

8 Madame Luc Madame Luc | Web | 13. června 2016 v 13:58 | Reagovat

[6]: Děkuju <3

[7]: Sny jsou mnohdy fakt strašně ztrpčující. Někdy je to jako vzlet do nebes, i když vždycky přijde tvrdej pád.

Děkuji ti, Luc <3

9 cincina cincina | Web | 13. června 2016 v 18:52 | Reagovat

Znám to. Tak sakra dobře. Od března se mi zdají noční můry. Většinou o smrti. Buď zemřu přímo já, nebo někdo z mých blízkých a nebo jsou to úplně cizí lidé, ale vždycky tam jsem. Je to hnus a člověka to dokáže ovlivnit, to máš pravdu. Jednu dobu jsem měla strach chodit spát, protože jsem věděla, že se mi zase bude něco zdát. Něco hnusného. Je zvláštní, že se mi zdají buď noční můry, nebo se mi nezdá nic a nebo si ty sny vůbec nepamatuju.

10 Madame Luc Madame Luc | Web | 13. června 2016 v 20:29 | Reagovat

[9]: Ten strach je mi opravdu důvěrně známej. Někdy jsem nedokázal jít spát třeba celý týden a průběžně usínal na pár minut. Bylo to fakt děsně hnusný. Já si myslím, že se mi zdají jenom hnusný sny, ale jestli i nějaký hezký, tak si je nepamatuju. Je to na nic.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama