Dostala jsi panickej záchvat v mojí koupelně

23. října 2016 v 20:20 | Madame Luc |  Statistický a diagnostický manuál mentálních poruch
Buna soara,

Královna feťáků, Madame Luc, se dohodla s její spřízněnou duší, Kirou, na takovém menším experimentu. Ponořte se spolu s protagonistkama do horký vany a vstřebejte jejich příběh. Bude to zvláštní, podivný, ale naplňující. Povídku vám bude vyprávět dívka jménem Lilith, pokud však zavítáte na blog mé drahocenné kamarádky, tak se dozvíte příběh z pohledu dívky Cory. Příjemné čtení, nechcte se unést na poslední vlně.


Na obloze visela oběšená půlnoc a mrtvejma očima zalejvala trávu noční vlhkostí. Cory se choulila po mym boku a její dech tvořil kouzelný obláčky mlhy, co pomalu zakrejvaly nebe, aby nás hvězdy nesledovaly. Mnou milovaná nic netušila. Sledovala světla v dálce a v opilém domnění, že jde o světlušky, se tak naivně, avšak kouzelně, usmívala. Bylo to bezesné město plné bezesných lidí. Nebyly jsme jako ony. Jsme sublimace střepů ze srdcí a desublimace zdravýho rozumu.

Zvuk města protínal noční ticho zběsilým hukotem. Umírající sny se po nebi promenádovaly jako padající hvězdy a tvořily svatozáře kolem nenechavých rukou nočních bubáků. Cory se třásla chladem, přebrala, ale alkohol byl v téhle situaci přítel. Místo zatemnění mysli přinášel jas, protínal kůži jako přeostrý žiletky a maloval tapiserii krvavejma odstínama. Na obloze se blíská, a mně se stýská - mysl skládala patetický rýmy a já Cory mě chytla za ruku. Šíp vzrušení se mi svezl po páteři jako po hromosvodu a skončil někde na místech, kde to neuvěřitelně hřálo.

Moje oči se otevřely dokořán, cítila jsem nutkání. Zamezit tý vzdálenosti a začít se spolu s ní houpat v bocích. Ucukla rukou, což mě uvnitř zabolelo. Moje zraky se pozastavily nad rukou posetou sametovejma čárama a Cory po nich sugestivně přejela prsty. Chlad schovávající se v propršený zemině se hladově zakusoval do mýho pozadí, ale já nemohla vstát. Nohy byly jako z želé, potom, co mě má milovaná chopila za zápěstí. Netušila o tom, co k ní cejtim. Možná se to nikdy nezví. Moje myšlenky jsou jako pedofil a znásilňujou racionalitu. Když ony jsou pedofil, tak já jsem monstrum - a pak ona, ten důvod, proč nemůžu v noci spát. Je to její tělo a může si počít, co chce. Od tý doby, co ji neexistující Bůh donutil krvácet, ztrácela sama sebe.

Pohybovala ústy, pokoušejíc se něco říct. Mumlala nesmysly, já jí ale rozuměla. Byla zmatená a skrz rozostřenou realitu nastavovala všanc skutečnost. Vzpomínám si, když jsem přistihla jejího kluka, jak montuje jazyk do krku nějaký blonďatý kundě a s rozepnutym poklopcem ho obepínala dlouhejma nohama. Řekla jsem to Cory, zasloužila si vědět, co je ten kretén zač.

"Jeti zima?" Oči zběsile pomrkávaly a oči mi naplnila něha. Hřejivý myšlenky prohřály zchřadlý ruce. Moje láska přikývla. Podařilo se mi vstát a chytit ji za ruku. Její nohy se klepaly a celá se motala. Táhnout neuvěřitelně opilou Cory se mi podařilo už několikrát a vždycky to skončilo zvracením na obrubníku.

Vypadla elektřina. Rozsvítila jsem světlo a moje spřízněná duše se na mě podívala mírně zaraženě.
"To je v pohodě, to je ze zdroje, máme ještě pár hodin." Vím, že k nám domů chodila ráda. Cítila se tu v bezpečí, chráněná před vjemama z jejího podělanýho života. Její podrazáckej kretén na ni pravděpodobně čekal, v teplíčku domova, kde si dávno nepřipadala vítaná. Řezala se. Ubližovala sama sobě, páč si připadala méněcenná. Její trable ji činily krásnou - tou nejkrásnější bytostí na světě. Chtěla odejít, ale nedokázala to přijmout.

"Cory? Cory!" panikařila jsem. "Cory!" křičela jsem a ona mě pozorovala s oddaností v očích. Tak nevinná a zlomená. Byla krásná jako bohyně, ale zlomená steskem. Žila ten divnej kruh, a kdykoliv jsem dopily, tak protínala oblohu svym žalem. Chtěla bych odejít, spolu s ní. Někam do místa bez bolesti. Setkat se ve vesmíru na pavučině životů, očištěný duše navěky spojený.

Padá ze sedačky. Sbíram ji ze země. Je lehká a tak ji beru do náruče. Mumlá si pro sebe. Prej jsem její superhrdinka. Ona je moje, zachraňuje mě před prázdnotou u mě v srdci. Beru ji do koupelny. Lehla si na chladný kachličky a márniční světlo zaplavilo místnost. Brečela a její slzy se do mě bodaly jako nože. Umírá? Umírá přede mnou?

"Cory, máš žízeň?" Viděla, jak do našeho alkoholickýho zachránce drtím pilulky. Nezastavila mě, protože sama moc dobře věděla, že to chce - chceme. Spolu. Kývla a já jí přiložila sklenici plnou krvavě rudýho vína ke rtům. Pokejvala hlavou a rudě opalizující tekutina přistála na jejích rtech. Polykala víno a vnikala do mojí duše. Pokusila se vstát, ale praštila sebou o dlaždičky. Krvácela na lokti. Beru její ruku a líbu krvácející ránu. Přejíždím jazykem po jizvách a strupech. Chci ji zahojit. Zvenčí i uvnitř. Chci ji líbat, milovat a strávit ji. Zdála se slabá. Zvedám ji. Chci být tak silná a zároveň slabá jako ona.

Pouštím horkou vodu do vany. Opět ji beru do náručí a chci ji chránit. Štítit ji vlastním tělem a duší, aby už nikdy neokusila tu vycucávající bolest. Horká kapalina nás pomalu objímá a lezeme do horký náruče všeobjímajících vln. Přidávám spoustu třpytek a bublinek. Její krev tvořila na hladině krajky a obrazce.

Barevný světýlka, co mi tenkrát dala, svítěj vysoko nad náma a problikávaj skrz místnost. Obracej nám kůži a z žil tvořej barevný uzly. Zabodla oči do mejch a já poznala, že už to chápe. Byla nádherná. Mokrý tričko laškovně objalo její prsa a vzrušení mi přivolalo husí kůži. Na puse mi utkvěla krev z Coryiných ran. Miluju ji, ale vím, že dneska přichází věčnej konec. Sklenice s vínem zašplouchá a další zavdání uzamyká nádherné, plné rty. Pláče. Slzy skrápějí tvář a představujou verzi miniaturních potůčků.

"Já tě chci milovat," řekla s pláčem. Odtahovala se od sklenice, ale já neustávala. Musíme zmizet spolu, tak jak si to přála. Chtěla se připojit k mojí smrti. Víno cáklo a oblilo její klíční kost. Moje ústa přistály na kůži a slíbaly všechny kapky našeho jedu.

"Lili," vzdychla.

Chce mě, vidím to. Cítím to. Těla vydávaj řetězový reakce a atomovej výbuch ukojuje tužby.

"Jak?" šeptala.

"Napij se," říkám.

Pila a já taky. Hltám poslední kapky elixíru života a smrti. Obě jsme si sundaly trička - šlo to celkem ztuha vzhledem k naší opilosti. Ponořím hlavu do hlubin vany, která se najednou zdá tak nekonečná, podobná moři. Líbám ji, konečně, a jsem šťastná. Pachuť jedovatýho vína ulpívá na rtech, ale já cejtim jenom tu sladkou něhu uvnitř nás. Houpáme se spolu a rukama hladíme rány a hrany bolestivejch pentagramů se měnej v kouzla. Svět se podvolí a mizí pod náporem neskutečnosti. Cory hejbá vlnama a barvy kreslej na krvavou krajku tužkový náčrtky minulosti. Dnes v noci se zvuk vln srazí. Jsme jedna duše a tělo, v prostoru osobnostního vesmíru.

"Lili, já tě chci milovat." Moje jméno nesla matka démonů a já skutečně existovala v hříšnosti. Přehlcená napětím klenu pod propastí nálad. Máme panickej záchvat. Je tohle opravdu konec? Konáme kvůli okolnostem anebo alkáči?

"Cory, máme ještě pár minut."

Rty se opět střetly. Hltám každej polibek jako kapky živý vody. Trable se lepily po stěnách a trhaly dlaždičky - trhaly nás na padrť. Tiskneme se k sobě a kůže pálí. Trháme vzpomínky a momenty na kousky. Odejdeme spolu.

Klesáme někam pod hladinu. Smrt je kotva a šílenství naše rakev. Jsme spolu.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Anett Anett | E-mail | Web | 26. října 2016 v 15:44 | Reagovat

Čteno na třikrát, ale přece jen jsem se na ten konec dostala! :)
Je to dost smutný, tak jako moje duše. Den za dnem scvrklejší.
Miluju tvoje texty, i když by člověk měl přemýšlet o smrti, mě nabíjí. :) <3

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 27. října 2016 v 19:46 | Reagovat

Krev se ve styku s vodou stává uměleckým dílem, který nekouká na správnou kompozici, ani na návaznost diagonál...maluje samu sebe tak, jak chce a v tom je to kouzlo.

Měli bychom se rozkouskovat na milion částí pod návalem vzájemný deprese, aby nás pak šla hledat, naše poloviny, naši podstatu....musíme ji občas ztížit i to, jak moc nám ubližuje - jak moc ubližujeme sami sobě...a vyhrát alespoň jednou, i když celá situace nabyde paralelní nádech.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama