Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 25. února 2018 v 16:13 | Reagovat

Pícháš s cizinci!

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 25. února 2018 v 17:11 | Reagovat

Tolik přenádherných, leč bolestných metafor proudí ve tvým textu jako elektřina, nemluvě o té silné vzájemné interakci, spoutané snad z milionů různých ocelových uzlů.
Tak dlouho jsem ve svým životě nechápala, proč bychom si měli odopouštět....jenže když člověk  zažije to co zažije a lepí si snad stopadesátou náplast na oblast hrudníku, protože si vždycky myslel, že právě tam je duše, změní názor...

3 stuprum stuprum | Web | 26. února 2018 v 0:36 | Reagovat

Bez odpuštění se nedá žít. :)

4 Madame Luc Madame Luc | Web | 26. února 2018 v 11:07 | Reagovat

[1]: Možná :)))

[2]: Kde vlastně ta duše potom je, že? Možná se po všech proběhnuvších událostech uvnitř nás už ani nenachází

[3]: Ale někdy jsou momenty, kdy to kýžený odpuštění není vlastně úplně definitivní

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.