Ze srdce pro srdce

22. června 2018 v 12:14 | Madame Luc |  Statistický a diagnostický manuál mentálních poruch
Přemýšlím nad do široka otevřenejma očima, který odrážej tvůj smích. Představuju si tě už jenom jako prasklinu v ledový krustě, která pod letním hicem roztává a mění se v bezcennou blátivou kaluž, co se skvěje na zemi a akorát hyzdí srdcovitej povrch mojí mozkovny.

Sním o výškách, kam za mnou už nedosáhneš. Chci vidět baldachýny mraků z druhý strany, jak se valí a jejich spodky září pod vlivem slunečních paprsků. Pomalu se mění v páru, plní mi ústa a spěchají vejš, a já letím spolu s nima.

Usnul jsi v prachu a už nevstáváš, potřebuješ zalít slzama, aby ses opět probudil. Jenže mně už slzný kanálky před nedávnem vyschly a prakticky nemá smysl brečet pro ztracený případy, zmařený sny a nechuť lidsky koexistovat.



Přemítám si v hlavě obrazce s tvejma jantarově zářícíma očima a sleduju, jak napouští můj den podivnou atrapou světla. Jenže ty mě nevidíš. Nelíbí se mi to, a proto zavírám okna v domnění, že snad odeženu ten svit a nahradím ho trpce chutnající černotou ve formě pragmaticky vyhlížejícího šera.

Vždycky jsem si nás dva představoval, jak se vzájemně otevíráme a pijeme. Den za dnem jsem byl v opojení a trpitelskejch pocitů. Svět se zastavoval a otáčel se obráceně, proti vlastní ose. A ty jsi sbíral anděly a každičkym dnem ses víc a víc vytrácel.

Tvůj katafalk tvoří prázdný lahve od levnýho vína, ztracený ideály a spousta nedopalků. Tam tě uložím před věčnym odchodem. Jenom rychlej pohled na druhou stranu mi prozradí, že už k sobě prostě nepatříme. Nebudeme znovu nalezeni. Jak nahoře, tak dole.

A i když se to všechno zdá bezvýchodný a popravdě z toho šílím víc, než bych si chtěl připustit, tak cesta dolů je cesta k nebi. I přesto, snažíme se umlčet naše pocity, ale zapomínáme, že naše oči dokáži mluvit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Zlozana Zlozana | E-mail | Web | 22. června 2018 v 12:24 | Reagovat

To je tak krásně napsaný...

2 Lucka Lucka | Web | 22. června 2018 v 20:12 | Reagovat

Krásně napsaný, bere to za srdce... :-)

3 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 25. června 2018 v 16:43 | Reagovat

Někdy je takřka smrtelný spojení se zemí prostředek k tomu, abych nás to vyhodilo do nebes...mě se to stalo, ale přesto sama nedokážu posoudit, jestli člověk může tak tvrdě spadnout znova. Pokud k tomu dojde, ozvu se...

4 Thanatos Thanatos | Web | 1. července 2018 v 19:32 | Reagovat

Jo, oči řeknou více než dost... Ale budeš  věřit slovům nebo očím?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama