Cupid s nabitou zbraní

13. září 2018 v 14:53 | Madame Luc |  Statistický a diagnostický manuál mentálních poruch
Náboje do brokovnice tvoří květiny,
Když mě střílíš do hlavy
Sleduješ, jak umírám
A usínám
Sám
Pochcávám si přitom postel
Uzavři mě do sebe, kde všechno umírá
Straš mě jako duch, co nikdy neměl tělo
Moje už nemůžeš mít

Vyřízls mi srdce,
Jen tak pro zábavu
Abys mi ho potom naservíroval
Na podnose ze stříbra
A nedodrženejch slibů

Prostřelils mi lebku,
Jen aby krev vytvořila tapiserie
Na dětskejch fotkách
V katafalku u oltáře
Ze zvratek a nedopalků

Už ne, miluju tě
Už nemiluju tě

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janče Janče | Web | 13. září 2018 v 19:06 | Reagovat

Drsná ale pravdivá básnička... láska je svině :(

2 MOE MOE | E-mail | Web | 14. září 2018 v 9:09 | Reagovat

Wau, tak ta je hustokrutá. A fajňoučce syrová.

3 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 14. září 2018 v 9:24 | Reagovat

Láska umí hladit i ranit to je život.

4 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 15. září 2018 v 20:03 | Reagovat

Rudé tapiserie mívají nejlepší odstín.
I smrt může vypadat jako dočasný spánek a nejspíš i je. A zatímco si černý slova poletujou ve tmě, tvý poetický zbraně mi provrtávaj melancholickou díru do hlavy. 💕

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama